Karas je velice podobný Kaprovi, má vysoké ploché tělo pokryté velkými šupinami. Na hřbetě se nachází vyklenutá hřbetní ploutev. Oproti kaprovi obecnému nemá karas vousky kolem tlamy.^[1] Tělo má poměrně vysoké, ze stran zploštělé, v některých lokalitách se vyskytují i formy s nízkým tělem, záleží na prostředí, ve kterém žijí. Hlava je tupá s menšími koncovými ústy. Ploutve mají klasické postavení. Zbarvení je zelenošedé se zlatavým až měděným leskem, na hřbetě je tmavší, boky světlejší žlutošedé. U menších jedinců je na konci těla před ocasní ploutví tmavá skvrna.

Vyskytuje se po celé střední a východní Evropě a to až po oblast Ural. Jedná se o původní druh, který se vyskytoval v povodí řek a rybníků v Česku.^[2] I přes to, že je schopen snášet menší znečištění, je karas obecný na ústupu a není hojnou rybou. V poslední době obývá spíše oblasti s klidnou vodou, kde se nevyskytují jeho konkurenti jako jsou karas stříbřitý či sumec velký.^[2]

Během léta se vyskytuje v přípovrchových vodách, které jsou prohřáté sluncem a to nejčastěji v hejnech a to jak z jedinci svého druhu tak i s dalšími druhy, na zimu se stahuje do hlubších vod, kde jako ostatní kaprovité ryby přezimuje.^[2]

Mezi sportovními rybáři nebývá kvůli svému specifickému rozmnožování příliš oblíben.