Karasova křížová výprava

2.7.2015

Karas obecný

Není to tak dávno kdy se dal Karas nalézt v téměř každém rybníku v Anglii. Nicméně, toto se může v krátké době hodně změnit, nyní jejich počet strmě klesá. Pokud nebudou učiněna razantní opatření na zastavení tohoto poklesu, brzy zmizí z několika málo vody, ve kterých ještě v existuje.

I když jsem vždy věřil, že Karas je původem z Velké Británie, testování DNA prováděné na Hull University naznačuje, že je v Anglii jen 500 až 600 let. Je možné, že byl dovezen jako okrasný druh, ale v tomto relativně krátkém čase, se této krásné malé rybě podařilo vytvořit takovou naši náklonnost, že se stala tak typicky  anglickou, jako kriket na návsi. Téměř každý Anglický rybář ve věku nad 40 nebo 50 let rád vzpomíná ma lov Karasů z idylických jezer a rybníků v mnoha částech Anglie během svého dětství. Přestože se dnes většina mladších rybářů snaží rozpoznat skutečného karasa, tak je zřejmé podle počtu fotografií hnědé zlaté rybky zveřejňovaných na stránkách sociálních médií, že jsou mylně identifikovány jako Karasi.

Existují různé faktory, které vedou k úbytku Karasa. Jsou to mrazuvzdorné malé ryby, které mohou prospívat v hospodářských rybnících s málo okysličenou vodou, která brání prospívání většiny ostatních druhů. V dřívějších dobách, kdy rybáři ryby volně přenášeli z jedné vody na druhou, tyto malé rybníky poskytovaly významný zdroj malých Karasů do větších rybářských jezer. Ale dnes je většina našich rybníků v zanedbaném stavu, zarůstají stromy a rybám se v nich přestává dařit. Jiné vyschly vlivem povětrnostních podmínek, další byly rozorány nebo zasypány pro rozvoj krajiny.

Za druhé je to něco, co si zavinili rybáři sami, a to vysazování kapra do každé dostupné vody. Bohužel, to pro opravdové Karasy a jejich sexuální zvyky může být likvidační. Budou se šťastně křížit s kaprem do té míry, že křížením se vymažou z existence. I když existuje několik vod, kde Karas a kapří populace dokáží koexistovat, z většiny takových vod ale Karas úplně zmizel.

Třetím důvodem pro jejich úbytek je křížení s hnědým karasem Carassius auratus, jehož přítomnost je většinou možné přímo připsat riskantnímu chování rybích farem pěstujících hnědé zlaté rybky jako opravdové Karasy pro nic netušící rybáře. Pro netrénované oko, může hnědá zlatá rybka a Karas vypadat pozoruhodně podobně. Ve vodách s karasem, do kterých je vysazena hnědá zlatá rybka je Karas je odsouzen k zániku!

V případě, že je situace v Anglii špatná, v kontinentální Evropě je v důsledku přítomnosti cizího vetřelce, karasa stříbřitého (nazývaného u nás prussian carp – pruský kapr – Carassius gibelio, někdy Carassius gibelio gibelio a před rokem 2003, Carassius auratus gibelio) katastrofální a pro Karasa noční můra. Vypadají podobně jako Karasi a ochotně se s nimi rozmnožují. Toto setkání je ale polibek smrti pro evropské Karasy. Měli bychom být velmi vděční, že v současné době nemáme karasa stříbřitého ve Velké Británii. Jedinný pohled na německý žebříček největších ulovených padesáti karasů a vidíme, že všichni karasi, až na dvě z těchto ryb jsou nějaká forma hybrida. To podtrhuje význam zachování toho, co zbylo z našich Karasů v Anglii, protože to může být i jejich poslední evropská pevnost. Nicméně, nejen pro to musíme zachovat pár karasových vod, které máme, musíme také začít vytvářet a udržovat čístou linii karasa pro rybolov.

Člověk nemusí chodit daleko do historie rybaření aby našel spisovatele podceňující Karasa s odkazem na něho jako „veselí malí kluci“, nebo podobně, jako by to byl nějaký komický nižší druh ve srovnání s kapry. Samozřejmě že kapří rybolov byl v té době v plenkách, a kaprové vody byly ještě daleko od sebe. Od té doby však, potěšení z lovu a zápasu s kapry převážilo v rybaření, a s vysazováním se stále více a více stává králem kapraření a to je odpověď skoro na všechno. V tomto vývoji jsme tragicky přehlédli, že největší neznamená nutně nejlepší. Lov Karasů má šarm a kouzlo úplně jen jemu vlastní, ale jak se říká, „Nikdy ti nebude scházet voda dokud ti nevyschne studna. „.


V neposlední řadě jsou Karasi mimořádně citliví na přítomnost predátorů. Zeptejte se kteréhokoliv staršího protřelého štikaře a potvrdí vám, jak dobrá živá nástraha byl Karas v dřívějších dobách, kdy tam byla spousta rybníků k jeho nachytání. Ať už to je čímkoliv, že je pro dravce tak atraktivní, není to neobvyklé vidět celé generace karasů mizícíc z důvodu predačního tlaku štiky a ostatních dravců. Často nacházíme vody, v nichž jen několik Karasů dosáhne dospělosti, před tím, než vyhyne úplně. Pro zachování rybolovu můžeme tento problém vyřešit vytvořením rybníků – školek, neobsahujících žádné jiné druhy ryb. V těchto mateřských rybnících mohou být Karasi ponecháni na chov a růst, předtím, než je slovíme a přeneseme do hlavního místa rybolovu, kde už  jako větší bude mít dost šanci proti dravcům. Je neuvěřitelné, ale Karas může skutečně změnit časem tvar svého těla jako obranný mechanismus proti dravcům, a být tak pro dravce nepříjemným soustem k polknutí.  Karasi chycení ve Skandinávii a části Baltského moře, často vykazují z tohoto důvodu mimořádně vysoké hřbety.

Dne 28. května 2014 National Crucian Conservation Project (NCCP) oficiálně zahájil ve městě Reading konferenci o lovu a chovu těchto ryb. Od té doby se projekt posunul velkou rychlostí vpřed. Její cíle zahrnují vytvoření a růst regionálních sítí a středisek ke zvýšení dostupnosti Karasů dost velkých na to, aby vydržely predaci po vypuštění do nových vod. Vytvoření akreditačního systému pro čistou linii karasa, kterou může zaplatit rybolov a rybí farmy, u kterých se předpokládá, že by byly jeho součástí. ID příručka karase je právě publikována, spolu s podklady na vytváření a správu vod pro karasy. Na konec akce budou pořádány kurzy pro vlastníky a manažery rybolovu. Rybářská obec reagovala s nadšením a s rostoucím počtem projektů pro chov a lov karasů, které byly zahájeny po celé zemi.

Pochvala pro NCCP – protože sociální média jsou důležitou metodou komunikace v těchto digitálních časech – Association of Crucian Anglers (ACA) byla zřízena jako Facebook Group. Cílem ACA je poskytnout prostředky pro rybáře a rybolov na podporu NCCP i na nejnižší úrovni . Jsou to uzavřené skupiny, kde je členství buď na pozvání, nebo o ně musí být zažádáno. To chrání tyto skupiny aby byly zaplaveny běžnými uživateli Facebooku, rybáři pouze s omezeným zájmem o Karasa. Ale dveře jsou otevřeny dokořán pro každého, kdo se  chce zapojit. V roce 2014 prováděla skupina první průzkum lovem ryb v různých vodách s cílem posoudit stav zarybnění karasem, a toto bude dál pokračovat. Skupina také sestavuje a dává dohromady adresář vod s výskytem karasa. Tento seznam rychle rostl, a na první pohled se zdálo, že Karas je stále velmi rozšířený, ale mnoho z těchto odlovů ukázalo, že v mnoha vodách karas není a je tam ohrožen dvojitou hrozbou, převládající hnědou zlatou rybkou a kaprem. Samozřejmě, že může být pravda, že jsou Karasi i v těchto vodách, ale jsou vytlačeni hybridy a zlatými rybkami a je nepravděpodobné, že se jim tam daří a mohou se rozmnožovat.

Více než cokoli jiného, ​​se společným úsilím NCCP a ACA podařilo odhalit obrovskou náklonnost mnoha rybářů pro Karasa. Doufejme, že nyní můžeme využít tuto náklonnost a přeměnit ji na vytvoření lepší budoucnosti pro tento druh. Kdo ví, nakonec začneme vracet rybaření na místo, kde mohou mladí lidé opět objevovat v celé šíři radosti lovu krásného Karasa na splávek, spíše než by jejich první kroky vedly v rybaření k nákupu nákladné výbavy, aniž by si osvojili základní dovednosti!

Chris Turnbull ACA. NCCP