Olomouc – první úspěšná  lokalita

Karasi ze staré, pomalu se zanášející pískovny. Je to malá a mělká pískovna, která nebyla nikdy rybářským revírem. Pozemek patří soukromému majiteli i s rybníčkem, ale ten o to neprojevuje zájem. Jakékoliv hospodaření by bylo ztíženo tím, že se už jedná o součást CHKO Litovelské pomoraví.

Pískovna většinou sloužila jako místo pro nalovení nástražních rybyček – perlínů, plotic a karasů, dříve obecných, po povodních v roce 1997 i stříbřitých. Obsádka se v čase různě měnila, podle toho co tam rybáři hodili a jestli to v zimě vymrzlo nebo ne. Karasi obecní tvořily populaci, která přežila vše, i invazi karasů stříbřitých po povodni a občas se dají i ulovit. V roce 2013 v létě dokonce karasi obecní tvořili vetšinu v celkovém počtu ulovených ryb. Tito karasi zatím nebyli testovaní pomocí DNA, ale pravděpodobnost, že to jsou opravdu původní karasi obecní z této lokality je vysoká. Během povodní v roce 1997 se tam dostali pravděpodobně i karasi obecní z jiné, vzdálenější lokality, protože břišní výstelka není tak čistě bílá jako u původních ryb. Původní ryby jsem tam ulovil v roce 2011 a na první pohled bylo jasné, že to jsou staré ryby. V roce 2012 jsem je vysadil do jezírka na soukromém pozemku, který byl úplně bez ryb a potomky těchto tří ryb jsem nechal otestovat (test DNA) v ÚBO AV ČR v Brně, kde bylo potvrzeno, že se jedná o čistokrevné karasy obecné. V tomto rybníčku se dokázali masivně rozmnožit a toho jsem využil pro jejich vysazení do dalších vhodných míst. Bohužel se ale projevil problém, který je podrobněji rozebrán tady. Na fotografii jsou dvě zdeformované ryby, pravděpodobně postižené tímto problémem.