Poslení červencovou neděli jsem se s Michalem z Rýmařova vypravil za Honzou do Bernartic. Zájem na tom měl především Michal, který se chtěl dozvědět co nevíc o vytváření příznivých podmínek pro přírodní odchov divokého pstruha potočního. A protože Honza Knap ze spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního je ta nejkvalifikovanější osoba, bylo rozhodnutí zavítat do Bernartic jedinná možná volba.

Bylo to opravdu na otočku a program byl tudíž velice nabitý. Prošli jsme několik odchovných potoků a mohli jsme se přesvědčit, že když se to dělá dobře, tak se malí pstruzi udrží i v těch nejmenších vodách a dokáží odolávat malému množství vody i predátorům. Tuto exkurzi by měl u Honzy prodělat každý pstruhař, který to myslí s chovem původní formy pstruha potočního vážně. Všechny informace, které se Michal dozvěděl by vydaly spíš na knihu než na článek a stejně to byl jen zlomek Honzových praxí nabytých vědomostí.

Předpověď sice slibovala poměrně chladno s přeháňkami, ale celá exkurze po revírech se odehrávala za velkého vedra. I přesto se podařilo mimo program nachytat do čeřenu značné množství slunek v tzv. Mrtvém jezeře, což je vlasně zatopená výsypka popílku blízké elektrárny. Jezero bylo částečně vypuštěné a rozhodně nebylo mrtvé. Takové množství ohrožených slunek snad už nikde jinde neexistuje. Na pár náhozů čeřenu byla naprosto vyčerpaná kapacita přepravní bedny na ryby, kterou měl Michal sebou. I přes silné vzduchování, ale část slunek cestu nepřežila, zřejmě z důvodu opravdu vysoké teploty vody. V této lokalitě si už slunku nalovilo několik organizací a doufám, že se ji podaří dále rozšířit, protože její osud je hodně podobný osudu karasa obecného.

Co se týče karasa se i v takto nabitém programu podařilo najíst čas na nalovení několika desítek kusů v Honzově oblíbené lokalitě. Bohužel jsme zjistili, že už i sem byl zavlečen karas stříbřitý, kterého bylo uloveno několik kusů. Honza bude lokalitu dále sledovat a odlovem zjišťovat jak se situace vyvíjí. Naštěstí ryby z této lokality jsou „zazálohované“ i v chovném rybníku a tak nehrozí, že bychom o rybu úplně přišli.

Byla to úžasná neděle, ale přece jenom by příště bylo lepší rozdělit program na víc dní, protože celá akce byla dost fyzicky náročná, zejména pro Michala, který navíc řídil a najel přes pět set kilometrů.

Ještě jednou děkuji Honzovi, který obětoval celou neděli, aby se s námi podělil o svoje vědomosti a pomohl nalovit slunky a karasy obecné.