V první části jsem se věnoval stojatým vodám, a protože karasi obecní se dříve vyskytovali i ve vodách pomalu tekoucích, pokusím se zhodnotit dopad loňského sucha na jejich populaci i v tomto prostředí.

Mám pro to důvod, protože jsem v tomto směru začal dělat pokusy a osadil jsem slušným množstvím karasa obecného jeden potok tekoucí okolo Olomouce. Na výsledek ale budu muset počkat několik let a až potom tento pokus vyhodnotit. 

Rovina střední Moravy je poněkud specifická co se malých toků týče. Potoky se tady zařezávají hluboku do terénu, protože zde není skalní podloží, ale hlína a pod ní v mnoha případech štěrk. Tyto zářezy v krajině mohou být hluboké až několik metrů, typicky 2 až 4 metry.

Množství protékající vody se během roku značně mění a k úplnému vyschnutí těch některých větších došlo poprve co pamatuji, až v loňském roce (2018). Menší potůčky vysychaly už dříve, ale tam měly ryby možnost se přesunout po proudu do větší vody. V případě větších potoků o dělce několik desítek kilometrů o tuto možnost přišly.

Možná by někoho napadlo kolik tam vlastně může být ryb, ale i já jsem byl překvapen množstvím života pod vodou.

Tady je jedno, pár let staré video, které jsem natočil v  Trusovickém potoce, který v roce 2018 úplně vyschnul a členy ČRS MO Olomouc byl prováděn záchranný odlov.

Mimo ryby viditelné ve videu (plotice, perlín, jelec)tam bylo při odlovu zjištěno mnoho dalších druhů (hrouzek, hořavka, štika, karas stříbřitý a pár dalších).

Jak taková voda dopadne při opravdu velkém suchu je vidět na následujících fotografiích. Zůstane pár oddělených tůní ve kterých ryby zvyklé na proudící vodu nemají šanci přežít. Ani malé jezy pří takovém suchu už ničemu nepomohou.

Přitom by stačila malá úprava toku o které píšu níže v souvislosti s potoky Blata a Oskava a ryby by měly šanci přežít i ty největší sucha a pro okolní krajinu by větší množství stavidlem nadržené vody bylo určitě přínosem. Při jakékoliv bouřce nebo silnějším dešti by se úbytek vody rychle doplnil a voda by se v krajině zadržela a neodtekla během pár hodin. Co udělá s průtokem takový silnější letní déšť je vidět na fotografii. Z pár litrů za vteřinu stoupne na několik kubíků za pár hodin a stejně rychle voda opadne. Jak stejné místo vypadá po pár týdnech bez deště je na druhé fotce pořízené přímo z koryta.

Právě při návštěvách těchto malých vod jsem si uvědomil, že po poměrně malé a ne příliš drahé úpravě se dá jejich potenciál zadržovat vodu značně navýšit. Přesvědčila mě o tom právě úprava toku říčky Blata, která ale byla provedena z úplně jiných důvodů.

Majitelé statku si vybudovali rybník a aby ho mohli napustit potřebovali zvýšit hladinu potoka. Na potoce bylo postaveno stavidlo, a protože potok je zaříznutý hluboko do terénu, zvedla se hladina o víc jak tři metry, které už umožnily majitelům přilehlý rybník bez problémů napustit.

Druhotný efekt této úpravy toku byl ale mnohem zajímavější. Došlo k nadržení velkého množství vody v délce asi dvou kilometrů a zvětšení hloubky u stavidla na víc jak dva metry. Ani v největším suchu roku 2018 nedošlo k podstatnému snížení hladiny (maximálně o 50cm) i když nad vzdutím byl minimální průtok. Jednoduchým hrubým výpočtem jsem odhadl že množství nadržené vody je asi 10 až 15 tisíc kubíků (délka vzdutí 2000m x průměrná hloubka 1m x šířka asi 6m). Na mapě je vidět délka vzdutí nad stavidlem a na fotkách šířka potoka.

Vzhledem k tomu, že potok teče mezi poli je voda plná splavených živin a zarůstá okřehkem. Stačí ale jedna bouřka a příval vody, který se zvedne přes stavidlo okřehek odnese po proudu. 

Odhad průsaku přes stavidlo v době sucha jsem zhruba spočítal na 200 až 300 kubíků za 24 hodin, což znamená zásobu vody v ideálním případě až na dva měsíce. Tento průsak, jak jsem se přesvědčil, postačoval zásobovat tok pod stavidlem přes ty nejhorší suché měsíce roku 2018. Ten na rozdíl od horní části toku nikdy nevyschnul. Ale stačí jedna bouřka na horním toku a voda je okamžitě přívalem z polí doplněná a tak nejdelší období bez deště bylo asi jeden měsíc, kdy došlo k poklesu hladiny o zmiňovaných půl metru.

Dalším nezanedbatelným efektem zvýšení hladiny bylo zatraktivnění vody pro více druhů ryb, které sa začaly rychleji rozmnožovat a i MO Olomouc tam občas něco vysadila. Bohužel v roce 2012 došlo k totální otravě, která vyhubila všechny ryby. Kupodivu za ni nebyl nikdo potrestán, ale provedená opatření by měla něčemu podobnému v budoucnu zabránit.

Krátce po otravě se začaly vracet ryby, které otravu přežily v nezasažených přítocích. Snad se tam tímto způsobem vrátila i vzácná rybka piskoř pruhovaný, který tam žil i před postavením stavidla. Jedná se sice o revír, ale ochota MO Olomouc o osazení není po vytrávení příliš velká a tak se tam vypustilo zatím jen pár kaprů na zkoušku. V současnosti je obsádka už celkem pestrá a hlavní rybou je jelec tloušť ve všech velikostech. 

To mě přivedlo na myšlenku vysadit do skoro stojaté vody nad stavidlem karasy obecné, pro které by to mělo být ideální místo. Kupodivu jsem tam nezaznamenal přítomnost karasa stříbřitého, což je dobře. Karasa obecného jsem tam vysadil v létě na horní hranici vzdutí v několika dávkách v počtu asi 600 kusů a ve velikosti 5 až 15cm. Ve videu je vidět velké množství vodních rostlin, ve kterých by se mu mohlo dobře dařit.

Podobná úprava je i na dalším větším potoku protékajícím okolo Olomouce, říčce Oskava. Na místě kde vtéká nad městem do řeky Moravy byla postavena MVE a ta je zásobovaná vodou nadrženou stavidlem. Délka nadržené vody je sice menší než v předchozím případě, ale hloubka a šířka je větší. Také Oskava nezůstala během sucha bez vody, ale tam je to dané výhodou rýbníků výše po toku, které ji vylepšují průtok. 

U stavidla je postaven rybí přechod, ale je to spíš ukázka toho jak by se to nemělo dělat, protože si nedovedu představit rybu, která by ho překonala. Snad kromě lososa na tahu 🙂

Nad stavidlem je Oskava velice pěkná říčka a karas obecný by se tady mohl také udržet. Rybářsky tyto potoky nejsou příliš atraktivní, protože rekordní ryba se tam neuloví, ale ryby tam jsou a kdo má rád u vody klid, tak má jistotu, že tam pravděpodobně bude lovit sám.

A krátká poznámka na závěr. I tyto části potoků nad stavidlem se budou muset jednou za čas vyčistit a musí se vybagrovat naplavená zemina. Narozdíl od rozlehlejších rybníků na to ale bude stačít například nakladač typu UDS 214, který zabere bez problémů celou šířku toku a nákladní auto, které to rozveze po okolních polích.

Situaci na těchto malých, pomalu tekoucích vodách budu i nadále sledovat, zejména z pohledu vhodnosti pro karasa obecného a budu rád, když se začne v úlovcích objevovat, což je hlavním cílem.