Po roce jsem se opět zajel podívat na naše mokřady vzniklé po povodních v roce 1997 v místní části Černovír. Sestávají se ze tří jezírek, dvou menších a jednoho většího.

Bohužel při povodních se tam s karasem obecným dostal i karas stříbřitý, ale kupodivu tam dokáží spolu koexistovat už více než dvacet let. Občas dojde k  úhynu karasa stříbřitého, ale vždy se zase dokáže vzchopit a svoji populaci obnovit. A vzhledem k jeho velkému množství je dost těžké se k nějakým karasům obecným prochytat (těmto karasům byla testována DNA). V průběhu dvaceti let se tam objevily i další druhy ryb, které ale většinou nevydržely kyslíkový deficit v zimě. Je to velice pěkné a zajímavé místo. O víkendu se mi tam podařilo nějaké karasy obecné nachytat a tak jsem přemýšlel kam s nimi.

Kousek od Olomouce protéká potok Blata, který byl v roce 2012  totálně vytráven kejdou, která unikla ve velkém množství z jímky v Seničce. Do potoka se už od vytrávení pomalu vrací život a tak jsem se rozhodl, že tam vysadím i nějaké karasy obecné, pro které to je ideální místo. Na hladině plave velké množství okřehku a to způsobuje kyslíkový deficit, který tato ryba dobře snáší. Důležité je že v nadjezí voda takřka neproudí  a ani v posledních několika letech potok nevyschnul.

Myslím že pokud nedojde k další otravě mohl by se tady karas obecný udržet. V průběhu několika let ještě jeho populaci posílím a pokud se příští rok vytře vznikne velice zajímavé místo s jeho výskytem.