Karas stříbřitý

Karas stříbřítý (Carassius auratus gibelio, anglicky Prussian carp) je zdroj většiny problémů karasa obecného a stojí za jeho takřka úplnou likvidací v našich vodách. Nepíšu revírech, protože karas obecný stál vždy trochu stranou zájmu rybářů.

Je jeho konkurentem jak způsobem rozmnožování, tak potravním, tak v obsazování vhodných lokalit.

Rozlišit od sebe karasa stříbřitého a obecného by pro trochu znalého člověka neměl být problém. Zcela odlišné ploutve, tvar těla, velikost a barva šupin se takřka nedá zaměnit.

Momentálně jsou dva základní rozpoznávací znaky, které ho zatím bezpečně odlišují od karasa obecného a to je počet zoubků na vnitřní straně posledního (třetího) tvrdého paprsku hřbetní ploutve. Ten je postatně menší (do 15, obvykle okolo 10) než u karasa obecného (30 a víc)

zoubky

Další, zatím nezpochybněný rozpoznávací znak je počet žaberních tyčinek v prvním žaberním oblouku. Ten je u karasa obecného do max.35 tyčinek a u karasa stříbřitého více jak 35, zpravidla 39 a víc.

tyƒinky

I karas stříbřitý vytváří formy velmi rozmanitého vzhledu, vždy podle prostředí ve kterém žije.

Barva šupin směrem ke hřbetu může být od stříbrné v prosvětlených vodách až po tmavě hnědou v hodně zarostlých vodách. V úživných vodách dorůstá mnohem větších velikostí než karas obecný a úlovky nad 50cm nejsou vzácností.

Je to sice invazivní a nežádoucí druh, ale je to ryba svým způsobem života natolik zajímavá, že se jí intenzivně věnují i vědci a na internetu se dá najít spoustu materiálů a článků.

Nemusíme ho mít rádi, ale protože ho tady už máme, je dobré se o něm něco dozvědět. Z rybářského hlediska to není příliš významná ryba, ale úlovek velkého karasa stříbřitého rybáře vždy potěší. Po úvodním migračním náporu se jeho stavy ve většině vod stabilizovaly a ve vodách s běžnou obsádkou se nepřemnožuje a nepůsobí větší problémy. Jsou ale místa, kde se mimo něj skoro žádné jiné druhy ryb, zejména dravci, nevyskytují a tam se dokáže neuvěřitelně přemnožit.

I když je zde nevítaným hostem, jedná se o živého tvora a rybář by se k němu měl chovat slušně a zbytečně ho netrápit. Nejlepším způsobem jeho likvidace je konzumací, ať už lovcem, nebo jeho domácím zvířectvem.