Tak se zase můžeme díky lidem, kterým není osud karasa obecného lhostejný posunout o kousek dál v možnostech jeho identifikace.
Tímto bych chtěl poděkovat panu Martinu Chytrému, který mě na analýzu svého kolegy Bc. Lukáše Jurka upozornil a jemu samozřejmě také za poskytnutí výsledků své práce. Dík si zalouží i pan Ing.Lukáš Vetešník Ph.D. a Mgr. Jan Mendel Ph.D., pracovníci ÚBO AVČR, kteří provedli analýzu DNA zkoumaných vzorků ryb.
Faktem zůstává, že se mám to pěkně zamotává, a množství průkazných vnitřních i vnějších identifikačních znaků se neustále zmenšuje. Identifikační znak na který jsem spoléhal ještě nedávno nejvíc – nepigmentovaná nebo jen mírně pigmentovaná břišní výstelka vzal definitivně za své. Zkoumané vzorky p.Jurka ji mají velice silně pigmentovanou, tak, že se třeba od karasů stříbřitých příliš nelíší. O pigmentaci se zmiňuje už naše starší odborná literatura, ale nikde jsem nenašel zmínku o míře této pigmentace a k dispozici pravděpodobně nejsou ani žádné fotografie z té doby.
Ani ostatní znaky nemají takovou průkaznou hodnotu jakou jsem jim přisuzoval, zejména počet šupin v postranní čáře, který jsem používal k první identifikaci přímo u vody.
Všechny zjištěné identifikační znaky vložil p.Jurek do velice přehledné tabulky, kde byl přidán pro srovnání karas střibřitý a karas obecný z lokality v Jižních Čechách.
Originální tabulku naleznete zde. Pro ostatní jsem tabulku překonvertoval z formátu XLS na obrázek ve formátu jpg, tak aby nikdo neměl problém se zobrazením a rozdělil jsem ji na dvě části, protože na menších monitorech by byla nečitelná. Tabulka naprosto perfektně a přehledně i pro laika popisuje a hodnotí všechny identifikační znaky zkoumaných ryb. Dle testů DNA jsou všechny tři ryby čistokrevní karasi obecní.
Na základě tohoto zajímavého výzkumu a jeho výsledků budu muset zásadně přehodnotit zařazení některých svých úlovků na fotografiích v sekci hybridi.
Minimálně na třech lokalitách musím ulovit po někalika kusech ryb (tyto, tyto a tyto) a zajistit test DNA, který v tomto případě bude jedinný průkazný. Každopádně ale napřed důkladně prohlédnu vnější identifikační znak, který mohu v amatérských podmínkách posoudit, a to zoubky na posledním tvrdém paprsku hřbetní ploutve. A později možná i žaberní tyčinky.
Pokud se u prvních dvou odkazů prokáže testy DNA že se jedná o čisté karasy obecné, bude pro mě mít tato informace zásadní význam. Jedná se o ryby z lokalit zaplavených při povodních v roce 1997 Moravou s následným, takřka úplným vytlačením karasa obecného. Těchto několik posledních karasů obecných jsem ulovil v roce 2010 a po dobu asi 4 let jsem tam chytal jen a pouze karasy stříbřité ve velikostech od 5 do 40cm.
V roce 2014 jsem tam chytil poprve tyto ryby a automaticky si je zařadil podle některých vnějších a vnitřních znaků mezi hybridy. Pokud by se ale jednalo o karasy obecné, tak se stalo něco neznámého co posouvá možnost přežití našeho původního karasa obecného na podstatně vyšší úroveň.
Například jedinná rychle dosažitelná evoluční výhoda a obrana karasa obecného před hybridizací a vytlačením karasem stříbřitým může být naprosto jednoduchá a napadla mě hned po tom, co jsem si prohlédnul práci p.Jurka a svoje fotky pravděpodobných hybridů. Je to rozdílná doba pro tření. Stačí ji posunout o pár dní a pokud by se prokázalo že údajní hybridi jsou karasi obecní, tak je to přesně to, co se možná stalo v lokalitě, kde jsem je najednou po čtyřech letech ulovil. Samozřejmě za předpokladu, že tam zůstali z dřívější doby některé starší exempláře, což je pravděpodobné, protože bez nich by nebyli ani hybridi. Pak by zbývala ještě otázka, jestli to byla náhoda, způsobená například vlivem počasí, nebo přicházející sebeobrana ohroženého druhu. Vzhledem k tomu, že vím ještě minimálně o třech lokalitách, kde se něco podobného stalo……………… No, zanechám už spekulací, alespoň do doby než se potvrdí, co to vlasně mám na fotkách v založce hybridi.
Aktualizace, oprava a vysvětlení k tabulce na základě mailu od p. Jurka.
Ryby v tabulce uvedené pro srovnání se třemi testovanými vzorky– karas stříbřitý a karas obecný
(z Jižních Čech), nejsou ryby skutečné, ale profil sestavený na základě informací z odborné literatury. Více mail p.Jurka:
[o] Ve větě „Všechny zjištěné identifikační znaky vložil p.Jurek do velice přehledné tabulky, kde byl přidán pro srovnání karas střibřitý a karas obecný z lokality v Jižních Čechách“
Zde bych chtěl jenom opravit, že se nejedná o srovnání znaků karase ob. a stř. z Jižních Čech, ale souhrn znaků, které se mi podařilo vypátrat ve všemožné dostupné literatuře o těchto dvou druzích (různé rybářské knihy až po Mihulovce (Baruš a Oliva, 1995)).
tento omyl vzniknul patrně tím, že v mojí tabulce je uvedeno (u karase obecného) * exempláře z J. Čech – za tento omyl se omlouvám, předělával jsem tabulku narychlo z pracovní verze a tuto poznámku jsem již nestihnul opravit. (O tom se zmíním v dalším bodě).
Každopádně můžete tedy uvézt, že znaky obou druhů karasů jsou souhrnné znaky nalezené v literatuře (více pramenů).
[o] Další bod se týká oné už zmíněné větičky v tabulce – v buňce výstelka DT – exempláře z Již. Čech
Znovu se omlouvám, ale zapomněl jsem tuhle větičku opravit – JE CHYBNÁ -. Když jsem tabulku psal byla to pracovní verze a nepamatoval jsem si přesně, odkud pocházeli exempláře s černou výstelkou, o kterých jsem četl v Mihulovcích (Baruš a Oliva, 1995). Proto jsem napsal červěně z J. Čech, že to následně opravím, bohužel už jsme to nestihnul, i když zmiňované exempláře byli uváděny z Jižní Moravy (N. Mlýny) a Slovenska, jak ostatně máte na Vašich stránkách také ofoceno z Mihulovců 😉
Takže jestli můžu poprosit, tak tuhle větičku v tabulce upravte – buď vymažte, nebo nějak přepište na ony zjištěné informace z Mihulovců.